O aloe vera určitě již každý slyšel. Zelená dužnatá rostlinka s neuvěřitelně léčivou sílou. O její síle se určitě brzy dočtete na našem blogu, ale dnes pro Vás máme článek o její historii.
Na celém světě existuje zhruba 275 druhů aloe. Mezi nejznámější patří aloe barbadensis, která je nejčastěji nazývána jako aloe vera, což znamená "pravá aloe", pravděpodobně proto, že ze všech známých druhů je tento druh nejvíce prospěšný v léčitelství a medicíně.
Slovo "aloe" je odvozeno z arabského "alloeh" nebo hebrejského "halal", což znamená "hořká, jasná substance".
Aloe vera byla dlouho považována za rostlinu, která přináší štěstí a odhání zlé duchy, například Afričané věšeli aloe vera nad dveře svých domů jako symbol naděje a štěstí, totéž dělají Egypťané dodnes.
První zmínky o farmaceutickém použití aloe vera byly nalezeny na hliněných sumerských destičkách z roku 1750 př. n. l. Přibližně okolo roku 1550 př. n. l. byly napsány knihy Eberský Papyrus a Egyptská léčebná kniha, ve kterých byla aloe zmíněna.
Před 6000 lety ve starověkém Egyptě byla aloe známa jako "rostlina nesmrtelnosti". Znali její sílu, která dodávala krásu, nesmrtelnost a zdraví. Kleopatra i Nefertiti rády užívaly šťávu z aloe jako denní rituál krásy. Aloe také byla využívána jako dar pro zesnulé faraony při jejich pohřebních ceremonií.
Také Aristoteles znal blahodárné a zázračné účinky aloe vera. Dokonce se i historici domnívají, že právě Aristoteles přesvědčil Alexandra Velikého, aby dobyl ostrov Socotta právě kvůli velké sklizni aloe vera. Také vojáci znali účinky této rostliny. Vzali si listy aloe s sebou do bitvy a léčili s nimi zraněné vojáky. Vzali list z rostliny, rozřízli a zabalili do něj ránu.
O několik stovek let později, v 9. století, perský obchodník Abu Hanifa popsal výrobu léku na bázi aloe z druhu barbadensis. Arabové drtili a lisovali listy dospělé rostliny tak dlouho, dokud z nich nevytekla hustá šťáva, kterou potom nechali ztuhnout, vložili ji do kožených pytlů a nechali vysušit na slunci.
Slavný evropský cestovatel Marco Polo také uvádí mnohostranné použití této rostliny na jeho cestách. Také Kryštof Kolumbus napsal, že mu aloe sloužila jako skvělý a účinný lék na jeho plavbách.
Do Anglie se aloe dostala kolem 17. století a poté byla hojně předepisována a prodávána jako zázračný lék. V 19. století T. a H. Smithovi objevili ve šťávě aloin a zjistili, že v malých dávkách povzbuzuje chuť k jídlu a ve větších dávkách působí jako silné projímadlo. Kromě toho také šťáva pomáhala odstraňovat parazity ve střevě.
V roce 1820 byla aloe oficiálně zanesena do Lékopisu USA (United States Pharmacopoiea - USP) jako projímadlo a léčivý prostředek na různá kožní poranění. Ve 20. století pak byla založena na Floridě první komerční farma na pěstování aloe vera ve Spojených státech.
Mimo jiné aloe skvěle sloužila při léčbě popálenin u obětí v Japonsku po 2. světové válce po svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Uvádí se, že oběti léčené aloe vera vykazovaly známky zvýšeného tkáňového růstu a snížené bolesti.
Zdroje informací a obrázků:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:WLANL_-_andrevanb_-_kist_uit_de_27-_31e_dynastie_(4).jpg
https://en.wikipedia.org/wiki/Ebers_Papyrus#/media/File:PEbers_c41-bc.jpg
https://www.ancient-origins.net/history/ancient-plant-immortality-treats-over-50-medical-conditions-007505
FABER, Lee. Aloe vera: rostlina pro zdraví i krásu : hojivé přírodní léčivo. Praha: Fortuna Libri, 2009. ISBN 978-80-7321-491-3
GAGE, Diane. Aloe vera: přírodní léčitel. Praha: Pragma, 1998. ISBN 80-7205-493-7
https://www.pryordistribution.eu/import-aloes-producenci-zywnosci
Na celém světě existuje zhruba 275 druhů aloe. Mezi nejznámější patří aloe barbadensis, která je nejčastěji nazývána jako aloe vera, což znamená "pravá aloe", pravděpodobně proto, že ze všech známých druhů je tento druh nejvíce prospěšný v léčitelství a medicíně.
Slovo "aloe" je odvozeno z arabského "alloeh" nebo hebrejského "halal", což znamená "hořká, jasná substance".
Aloe vera byla dlouho považována za rostlinu, která přináší štěstí a odhání zlé duchy, například Afričané věšeli aloe vera nad dveře svých domů jako symbol naděje a štěstí, totéž dělají Egypťané dodnes.
První zmínky o farmaceutickém použití aloe vera byly nalezeny na hliněných sumerských destičkách z roku 1750 př. n. l. Přibližně okolo roku 1550 př. n. l. byly napsány knihy Eberský Papyrus a Egyptská léčebná kniha, ve kterých byla aloe zmíněna.
Před 6000 lety ve starověkém Egyptě byla aloe známa jako "rostlina nesmrtelnosti". Znali její sílu, která dodávala krásu, nesmrtelnost a zdraví. Kleopatra i Nefertiti rády užívaly šťávu z aloe jako denní rituál krásy. Aloe také byla využívána jako dar pro zesnulé faraony při jejich pohřebních ceremonií.
![]() |
| Vlevo: Pohřební ceremonie egyptských faraonů / Vpravo: Eberský Papyrus |
O několik stovek let později, v 9. století, perský obchodník Abu Hanifa popsal výrobu léku na bázi aloe z druhu barbadensis. Arabové drtili a lisovali listy dospělé rostliny tak dlouho, dokud z nich nevytekla hustá šťáva, kterou potom nechali ztuhnout, vložili ji do kožených pytlů a nechali vysušit na slunci.
Slavný evropský cestovatel Marco Polo také uvádí mnohostranné použití této rostliny na jeho cestách. Také Kryštof Kolumbus napsal, že mu aloe sloužila jako skvělý a účinný lék na jeho plavbách.
![]() |
| Přeložený citát Kryštofa Columba |
V roce 1820 byla aloe oficiálně zanesena do Lékopisu USA (United States Pharmacopoiea - USP) jako projímadlo a léčivý prostředek na různá kožní poranění. Ve 20. století pak byla založena na Floridě první komerční farma na pěstování aloe vera ve Spojených státech.
Mimo jiné aloe skvěle sloužila při léčbě popálenin u obětí v Japonsku po 2. světové válce po svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Uvádí se, že oběti léčené aloe vera vykazovaly známky zvýšeného tkáňového růstu a snížené bolesti.
Zdroje informací a obrázků:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:WLANL_-_andrevanb_-_kist_uit_de_27-_31e_dynastie_(4).jpg
https://en.wikipedia.org/wiki/Ebers_Papyrus#/media/File:PEbers_c41-bc.jpg
https://www.ancient-origins.net/history/ancient-plant-immortality-treats-over-50-medical-conditions-007505
FABER, Lee. Aloe vera: rostlina pro zdraví i krásu : hojivé přírodní léčivo. Praha: Fortuna Libri, 2009. ISBN 978-80-7321-491-3
GAGE, Diane. Aloe vera: přírodní léčitel. Praha: Pragma, 1998. ISBN 80-7205-493-7
https://www.pryordistribution.eu/import-aloes-producenci-zywnosci



Komentáře
Okomentovat